Svatba v krojích - prostá, a přitom neobyčejná

Prostá, a přitom neobyčejná, taková je svatba v lidových krojích. Pro naše předky nic neobvyklého, pro nás styl, který není obvyklý. Prožít svatební den tak, jak by jej nejspíš prožili naši prarodiči má své kouzlo. Pojďte se podívat, jak taková pravá svatba v krojích vypadá.

V moravském Slovácku bylo ještě v polovině minulého století naprosto běžné vdávat se / ženit se v krojích. V dnešní době, pokud partneři takovouto svatbu chtějí, se musí partneři naučit “scénář“ – kam půjdou, co se bude dít, jaké se mají naučit texty a písničky.

Průběh krojové svatby z pohledu ženicha

Ženich se obleče do kroje a vyrazí takzvaně “odprosit“ své rodiče – aby se potomek rozloučil, odešel z domu v dobrém a urovnal rozepře z minulosti. Ženich si klekne před rodiče a řekne třikrát dokola: : „Mamičko, tatíčku, co jsem vám kdy udělal, čím vás rozhněval, prosím, odpusťte mně to.“ Poté rodiče udělí odpuštění a udělí požehnání.

Poté ženich projde pěšky přes celou obec, jako tomu bylo kdysi, a vyzvedne si svou nevěstu. Průvod většinou doprovází živá hudba, tanec, popíjení různých tekutin.

Průběh krojové svatby z pohledu nevěsty

Nevěsta se mezitím chystá v domě, ve kterém vyrostla. Hrají se různé scénky, může být také nastrčena takzvaná "falešná nevěsta"(budoucí manžel musí poznat z více žen svou milou).

Svatební parta, označení pro zapletení vlasů nevěsty pro svatební den. Dříve se zapletení nevěsty konalo den před svatbou, kdy družičky zaplétaly copy a vítaly nevěstu mezi sebe. V dnešní době je praktičtější nechat zapletení na ráno, požádat o něj například svou mámu. Družičky k tomu zpívají a zbylé ženy přihlížejí.

Nádherná nevěsta

Svatba může začít

Poté, co si pro pravou nevěstu přijde ženich, oba odprosí její rodiče. Říkají stejný text jako ženich svým rodičům, avšak opakuje jej po nich také družba. Budoucí novomanželé pak dodají sami : „Pro pět ran Kristových, pro Panenku Mariu.“

K obřadu se využívají většinou koně - dlouhý žebřinový vůz, na kterém jsou se snoubenci také zpěvačky a muzikanti. Pokud svatební průvod vede přes vesnici, vesničané postaví zátah, aby si ženich musel jízdu vykoupit a tím si zasloužit nevěstu.

Samotný obřad se většinou odehrává v přírodě, za doprovodu živé muziky, u zdobené slavobrány. Po obřadu následuje novomanželské focení a odjezd na veselici.

Šťastní novomanželé

Veselka a její program

Polonéza, tanec který zahajuje veselku. Krojovaní chodí v řadách za sebou a tvoří různé obrazce. Poté následuje první novomanželský tanec. Poté následuje tradiční veselice, za doprovodu živé hudby.

Můžou proběhnout další tradice jako například "házení do koláča" (přispívání nevěstě do věna) nebo "čepení" (obřad, při kterém se z nevěsty stává vdaná žena).

Lidová píseň ze Slovácka

 „Vinšujem ti, kamarádko, vinšujem ti štěstí, aby sa ti dobře vedlo, v tom tvojem manželství. A jak sa ti ale povede, kamarádko moja, přijdi se mi požalovat, až já budu doma. Už ti žádný nepomůže, ani tvůj tatíček, už ty musíš do své smrti, snášet svůj křížíček. Už ti žádný nepomůže, ani tvá sestřička, už tě bude do tvé smrti, bolet tvá hlavička.“ (lidová píseň ze Slovácka).